říjen

Turnaj dvouhry 

Sobota 23.10. 2021

Konečně zase akce. Po letitém půstu ( naposledy 29.12 2019) se můžeme zase radovat z nervozity a euforie nebo nervozity a zklamání - to podle výsledků. Ale můžeme! ... a radujeme se.

Jako vždy jsme do poslední chvíle nevěděli  jaký systém budeme hrát. Až v 12.30 je to jasné: je nás 13, tak dvouhry. Ještě před rozlosováním usuzujeme, že máme málo jídla na poturnajový raut. Karbanátky od Honzy Blahovce jsou sice příjemný základ, ale jen základ. Dole u jezu je dnes žravá akce - Hýskov vaří pro radost, tak proč by nemohli uvařit i pro nás? Honza Richtr a spol dělali zabíjačku. Byl jsem tedy vyslán spolu s Jindrou, jako s řidičem, na nákup prasečích pochutin. Je to těžký úkol. Výběr je pestrý. Nakonec mi Iveta prodala exkluzivní práva na 14 jitrniček a misku škvarkové pomazánky. Po návratu se hned zapojujeme do turnaje a rozjíždíme zápasy.

Vše probíhá jak má. Jen jeden zápas se zatím vymyká - souboj obranářů Šedáka a Jindry trvá neskutečně dlouho. Připomíná to zpomalenou verzi ping pongu.

"Jste si to měli včera předehrát," říká Karel. Nakonec Jindra vítězí 3:2.

Ještě máme jednu novinku. Poprvé s námi hraje dáma, malá dáma - Dáša. Má odvahu a hlavně chuť se bavit. A o to jde. Jsou tu ještě dvě nové tváře: Augustýn (od Jindry) a Přemek ( odněkud).

16.45 Základní skupiny se nám chýlí ke konci. Jídlo ve stylu švédského stolku se ztenčuje a hráči a hráčka jsou o něco unavenější. Nejunavenější vypadá Jindra. Potí se z houževnatosti. Snad každý zápas hrál na 5 setů, tak se není čemu divit.

Dostali jsme se do finále. Boj o 3. místo Jindra - Šeda 1:3. Úplný vrchol o 1. místo Bříza - Karel 3:1.

Ceny se rozdaly, pohár převzal již podruhé Bříza a losovanou výhru, zájezd do apartmánu na Špičáku, si vylosovala Dáša. Ta také obdržela cenu za objev turnaje a to sadu 6 panáků na tácku ve tvaru plástve. Věříme, že dlouho nezůstanou prázdný.

Tak, je po turnaji a po menší přestavbě usedáme ke stolům pohostinným. Jitrničky z ledničky už jsou v našem dosahu a taktéž další pochutiny. Nálada se zvedá a zábava začíná. I když jsme docela unavení. Pár piv nás ale brzo postaví duševně na nohy. Ovšem nevíme, kdy k tomu dojde neboť za pípou je ... nikdo. Každý, kdo se odhodlal zajít a objednat pivo se vrátil s dost nepořízenou - vždy tam byl ... nikdo. Snažíme se tedy přemýšlivým stylem hovoru zapomenout na tu momentální mizérii. Daří se. Náhle je tu ... nikdo a nese pivo.

Jitrnice zabalené v igelitu po 10 kusech vypadají jako zásobník nábojů nebo raketek. Jen je zasunout do jitrnicopalu... představujeme si tu pěknou zbraň - metač jitrnic. Problém je, že jsme od nich pěkně zmaštěný. Hledám ubrousek. 

"Utři si to do toho igelitu," doporučuje Karel, "nebo do turnajů." Papír ze souhrnem všech turnajů je na stole, ale přijde mi to blbý. Luboš mi ukazuje jak toho využít a zároveň si pěkně promastit kůži a mne si ruce. Výsledek toho je, že mám ruce mastný i nahoře.

Po zabíjačce a pivu je útlum. "Jsou dvě možnosti," navrhuje Jindra "buď to přepijeme nebo půjdeme spát." Aha. Chopíme se půllitrů a jasně volíme variantu A.

Jindra pořádá příští čtvrtek turnaj v petanque. Jako podmínka pro vstup je láhev červeného vína a zpěv japonské hymny v originálu. Hned na netu našel její znění i z textem. Přivedl nás na nápad udělat jeden z příštích turnajů ve stylu pěvecké soutěže superstar. Bude se zpívat ve dvojicích jako čtyřhra nebo každý sám ve dvouhrách. Porota budou nezpívající pěvci a nejlépe bez hudebního sluchu a zraku. Vítěz dostane možnost natočit vlastní dlouhotrvající OSB desku.

První kolo rumů. Testujeme sadu paňáků, které dostala Dáša. Fungujou velmi dobře. Tak se nám Wilda usadil. Na konec stolu. Hned se pěkně slovně napadáme.

Luboš mi povídá: " Když se tak na tebe koukám, jak si hladíš to břicho, tak jsem si tam představil takhle ty jitrnice." "Místo buchet pekáč jitrnic? Proč ne." Dodávám. "A z břicha ti budou koukat špejle," upřesňuje představu Karel. 

Wilda dostal pivo na tácek od jídla. "Poslední večeře?" ptá se Karel. "Nechceš k tomu hořčici?" "Máte kremžskou?" zjišťuje Wilda. "Nebo křen? Budeš mít pivo jako křen." Ukončuje dialog Karel.

Honza Zaspal se k nám infiltroval a občas vypráví zajímavé příběhy. Třeba, jak si uříznul poslední článek na palci a vůbec mu netekla krev. Přesně to pasuje na rčení : "Krve by se v něm nedořezal." Možná stejný pocit měl, když ho kdysi Karel sjel, že kouří při pinčesu. "Už si viděl, že by někdo při sportu kouřil? Třeba fotbalisti nebo hokejisti? ...nebo třeba skokan na lyžích?" Navrhuju dalšího sportovce - "Nebo třeba boxer." Wilda našel sport u kterého by to šlo: plavání. "Když budeš plavat na znak, tak kouřit můžeš." Nejvíc ale rozvíjíme představu kouřícího skokana na lyžích. Než se spustí, tak mu startér připálí a on jede dolů jak lokomotiva. Musíme udělat seznam sportů při kterých by se mohlo kouřit ba naopak muselo kouřit. To by mohlo bejt dost zábavný.

Další plástev paňáků rumu a fernetu citrus. Je zajímavý, že tenhle sortiment je dodáván bez většího zpoždění.

Zůstalo nás 5. Plus jedna jitrnice, 4 karbanátky a několik krajíců chleba.